Divý lovec

Dva sousedé ze Sutomi smluvili se kdysi, že si půjdou v noci do panského lesa pro "kousek dřeva". Měli je již vyhlédnuto za "Jelení louží".

Byla listopadová měsíční noc. Nebyli zrovna hrdinové a nebylo jim do řeči, když nad hřbitovem zahýbali k Borči a slyšeli, jak v dutých ořeších houká sova.

Velkým obloukem vyhnuli se rozpadlé hájovně. Šly o ní divné pověsti a lidé i za dne neradi tamtudy chodili. Byli rádi, že jsou konečně na místě.

Právě jeden z nich nasazoval pilu, aby vyhlédnutý strom podřízli, když najednou tichým lesem vrchu rozlehl se štěkot psů, křik, volání a zvuk loveckých rohů. V korunách stromů praskalo a sténalo. Ustrašení zalezli sousedé do podrostu. Na pěšině k myslivně v divém cvalu letěl kůň s jezdcem a za ním smečka psů.

Pod údery vichřice praskaly větve a došky z rozpadlé hájovny kroužily vzduchem jako pírka. Když jezdec zmizel, bylo zase ticho. Ustrašení sousedé vyrazili z houštiny a cestou - necestou rovnou dolů do dědiny pádili.

Nechali v lese nejen "kousek dřeva," ale i pilu...