Poklad na Bukové hoře

Již od pradávna ležel v Bukové hoře obrovský kus zlata. Lidé o něm věděli, ale nebylo člověka, který by se odvážil vniknout do skalních jeskyní. Teprve mladý chamtivý rytíř Michael se rozhodl, že vykope hluboké chodby až do středu hory a získá poklad. Zlato chtěl prodat a za získané peníze na Bukové hoře postavit nádherný hrad. Když rytíř Michal přijel k Bukové hoře, rozezvonil se nad krajem poplašný zvonec. To bdělý strážce pokladu svolával své bratry skalní skřítky, aby se poradili, jak naloží s vetřelcem. Michalovi se mezitím leskly touhou po zlatě a neslyšel hlas zvonce a neslyšel ani nesmělé zavolání skřítka, který sem byl poslán, aby rytíře odvrátil od jeho nápadu. Teprve když nad Bukovou horou zapadlo slunce, zbystřil Michael sluch: kdosi ho volal jménem! "Michaeli! Postůj maličko a poslyš, co ti chci říct!". Rytíř však neviděl nikoho, jen na stromě seděl bílý pták a červeným zobáčkem si načechrával peří. "Michaeli!", ozval se znovu prosebný hlásek, "přestaň toužit po zlatém pokladu! Odejdi z tohoto kraje a vícekrát se nevracej!". "Jakže?" rozzlobil se rytíř, "kdo se to opovažuje?". "Michaeli! Potlač hněv a poslechni mě, sice tě potká neštěstí!". "Pryč!" vzkřikl rytíř, vytáhl meč a sekl po bílém ptáku, neboť se mu zdálo, že to mluví on. Ale minul se. "Sám jsi rozhodl svůj osud, Michaeli!" zaletělo k němu zpovzdálí. Rytíř se opovržlivě ušklíbl, zasunul meč do pochvy a opatrně sestupoval z Bukové hory. Najednou vyrazilo z trní obrovské hejno bílých ptáků. Kůň se lekl a postavil se na zadní nohy. Rytíř vyletěl ze sedla a s výkřikem spadl ze skály a zabil se. Vzápětí ožila Buková hora drobnými vousatými postavičkami: beze slova se uchopili skalní skřítkové mrtvého rytíře a vynesli jeho tělo na vrcholek. Tam ho pohřbili a navršili nad ním kamení a nahoru položili luční kvítí. Od těch časů se už nikdo nepokusil uloupit Bukové hoře její poklad.

Trpasličí poklad

Kdysi se na Bukové hoře zdržovali trpaslíci, kteří v hoře zakopali velký poklad. Hlídá jej skalní duch, trpaslík samotář s dlouhým šedivým fousem. Jednou za sto let na Květnou neděli, vychází, aby se rozhlédl po kraji. Poklad by prý mohl získat jen nevinný člověk v době, kdy mocný strážce nakrátko zmizí. Místo pokladu údajně označuje modrý plamínek.

Čertův most

Na Bukové hoře je kamenný blok, podle pověsti zbylý pilíř mostu přes Labe, který zde měl čert za noc postavit. Vsadil se s místní stařenou o duši a nosil kameny až z vrchu Sedla nad Liběšicemi, kde se dodneška nachází Čertova rokle. Do kuropění však nebyl hotov, most se zřítil a zbyl jen kamenný pilíř, který můžeme nalézt ve stráni Bukové hory. Dnes se mu říká Stříbrný roh. 

Zkamenělá panna

V malém domku na konci Těchlovic žila kdysi se svou vnučkou stará žena. Když o svatém Janu zvaly zvony ke mši, chystala se tato zbožná žena do kostela a žádala vnučku, aby ji doprovodila. Ale děvče se jí vysmálo, uvázalo si kolem pasu zástěru, vzalo do ruky džbán a šlo do lesa na jahody. Babička šla s povzdechem do kostela sama a modlila se, aby bezbožnici konečně obrátila na pravou víru. Děvče došlo do lesa, zpívalo si a radostně natrhalo plný džbán červených voňavých jahod. Tu se rozezněl zvon, který ohlašoval procesí. Dívka na to však nedbala, uvila si z lesních květin okolo džbánu věneček a velké čerstvé jahody navlékla jako perly na dlouhé duté stéblo trávy. Když se potom vydala domů, potkala na cestě svoji babičku a posměšně na ni křičela: "Bábo, žábo, stará vráno, koukni, co mám natrháno." Se smíchem ukázala staré paní džbán obtočený věncem z jahod. Tu se ale babička rozzlobila a se sepnutýma rukama prosila nebesa, aby vnučku potrestala. Náhle děvče ucítilo po celém těle podivný třes a po chvíli zkamenělo, pouze srdce mu tlouklo dál. Plačíc a prosíc obcházela, chudák babička zkamenělou vnučku, která se stále zvětšovala, až vyrostla v obrovské skalisko. A tak stojí do dnešních dnů a čeká na odpuštění.

Balvan připomínající ženskou postavu stojí na severním úpatí Bukové hory v místě zvaném Kout. Dříve prý ještě držela v ruce kamenný hrnec s jahodami z kamene, ale ten jí prý ustřelil kdysi pytlák Gaube.