Kouřící hora

"Kouřící hora" Boreč bývala od pradávna spojována s magickými jevy a mezi lidem vzbuzovala respekt. Vypráví se, že kolem kopce jezdívali poslové z Vyšehradu do Stadic za Přemyslem Oráčem. Avšak na vrchol této hory se vystoupit neodvážili. Jen sama kněžna Libuše se údajně nebála a za měsíčních nocí zde hovořila s bohy.

"Jak jmenujete ten vrch tam za vsí?" ptali jsme se učitele z blízké osady, nás provázejícího. "Toť Borecký vrch, pravé to unikum našeho Středohoří. Koho neodstraší cesta velmi obtížná, aby vylezl na hřbet znělcovými balvany posetý, ten spatří na vrcholu okrouhlou prohlubeň zvící vozového kola, zcela kamením zasypanou. V zimě vyniká z místa toho velmi příjemné teplo, až 14° R., a když vše kolem hluboko leží pod sněhem, skví se bod ten nejbujnější zelení. Jest prý to kráter vyhaslé sopky. Lidé v sousední vsi Újezdě si povídají, že otvor ten býval kdysi bezedný, ale že pro rozličné pověrečné obyčeje a pověsti rozkázáno bylo jej zasypati. Dlouho nechtělo se to při všem úsilí dařiti, až konečně mocný balvan náhodou v prohlubině se vzepřev, zasypání její umožnil."